Nikdy jsem nijak zvlášť neběhal. Nějak mě to nebralo. V minulosti vždy jen pár km cca 2x týdně v rámci doplnění přípravy na judo závody. Nebo pro shození posledních pár kg do váhy.
Dnes je to jinak. Běhám ještě méně. :)
Ale pravidelně. 1x týdně. Už ne, protože bych musel, ale protože mě to baví. A hlavně - protože mi to dává smysl z hlediska pohybové všestrannosti. Jelikož se zaobíráme pohybem - tréninkem různorodosti. Proto je rozvoj veškerých základních lidských dovedností obor mé praxe. A jelikož vidím, hned po chůzi, běh jako nejpřirozenější pohyb, který se provozoval skrz kultury napříč celou planetou snad od dob, co jsme slezli se stromů - myslím, že má smysl to dělat, i když to k přežití dávno nepotřebujeme.
Vím, že nebudu nejlepší ultramaratonec, ani nejrychlejší sprinter. Možná bych mohl být lepší, o dost, ale vlastně nechci.
Protože zároveň chci umět dobře plavat, skákat - do výšky i do dálky, házet, zvedat - sebe a těžké věci ze země, lézt po zemi i po skalách, umět se prát, boxovat, jezdit dobře na kole i na skejtu, mít postřeh pro míčové hry, potápět se do hloubek, chodit s ruksakem po horách.. A dělat vše na vrcholné úrovni? Velmi těžké, troufám si říct - nemožné. Ale dělat to dobře, průměrně, stabilně? Dost možná proveditelné.
Jestli se mi to daří? To nevím, ale vše průběžně testuji (čtěte: žiju) a jistojistě je to cesta, která je, pro mě, zásadní.
Proto je součást mé praxe - sem tam si otestovat horský závod, dokázat uběhnout pár km v kopcích a neumřít.
A všechny ty cool věci, které děláme v izolovaném prostředí tělocvičny, jakože kroutíme páteří, balancujeme na věcech / s věcmi, plazíme se po zemi, přetahujeme se, chytáme míčky, hrajeme hry.. zůstanou pouze cool věcmi, které jsou čupr zábava.. Pokud si je s sebou nevezmeme „tam ven“. Pokud to, co děláme na lekcích zůstane jen mezi čtyřmi zdmi tělocvičny, pak celý trénink postrádá smysl.
Ale pokud zjistíte, že si díky tréninku v tělocvičně / posilovně dokážete déle hrát s dětmi, koordinovaněji jezdit na lyžích, dál dojít na výletě, absolvovat závod, který roky odkládáte, nebo překonáte strach z jedné věci a ta vám odblokuje další - pak to smysl má. Velký.
..trošku jsem tedy kecal. Někdy běhám. A k mini úvaze mě inspiroval krásný závod Zapomenuté hory v Račím údolí. Děkuji organizátorům za foto z trati.