V naší škole učíme univerzální principy lidského pohybu. A jedním z nich je princip, který najdeme všude v přírodě i v nás. Je to proces, který se neustále opakuje, jako příliv a odliv, střídání jara, léta, podzimu a zimy, nebo vznik života a smrt. Nekonečný cyklus. Vše živé i neživé se neustále rozpojuje, aby se následně mohlo zase spojit. Separace a unifikace.

Ostatně na stejném principu vzniká i rodina. Aby mohl vzniknout život, dva lidé, muž a žena, se spojí a vznikne třetí bytost, dítě. To je nějakou dobu připojené k rodičům a pak se začne pomalu odpojovat (roste a dospívá, osamostatňuje se), až se od rodičů odstěhuje. Pak si už hledá samo svoje nové spojení a cyklus se opakuje.

Ale zpět k pohybové praxi. Ido Portal nás v rámci svého učení učí mimo jiné tento přístup a princip:

Izolace → Integrace →​ Improvizace

Izolaci vnímáme jako rozpojení, v tento moment se zaměřujeme na nejmenší možný dílek skládačky.

Integrace je první krok spojování, jedná se jednoduše o propojení jednotlivých izolovaných prvků.

To pak vede zpátky ke komplexnímu propojení v rámci tzv. improvizace.

A improvizace je hra. Někdy s pravidly, někdy bez. Tanec, taktický boj, balanční hra, sport apod., to vše sem patří.

Poslední stupeň je aplikace tohoto principu v našem běžném životě, neboli interakce v chaosu. Uvnitř nás, ve společnosti lidí a v prostředí, jež nás obklopuje.

„Nejvyšší forma praxe je improvizace - existuje několik vyjímek. Proces k dosažení improvizace by měl být: příjemný, naplánovaný a náročný. Je to skládačka. Taková, které stojí za to věnovat svůj život.“ Ido Portal

Věřím, že izolace a rozpojení máme všichni dost. A proto jsme přišli s integrací, se spojováním. Na mnoha úrovních.

• Je pro nás důležité se potkávat v rámci komunity. Potřebujeme být součástí kmenu, rodiny. Máme to v sobě.
• Chceme s vámi komunikovat i naživo, ne jen přes sociální sítě. Dívat se do očí, slyšet hlasy, vnímat řeč těla, cítit přítomnost druhého člověka, jeho rytmus. Napojit se.
• Vnímáme jako potřebné se propojovat sám se sebou. Neutíkat, ale ponořit se do hlubin svého nitra. Poznávat, kdo skutečně jsme. Tam uvnitř, to pravé já.
• Je esenciální propojit mysl s tělem, protože tvoří jeden neoddělitelný celek.
• Potřebujeme propojovat strukturu s pojivovými tkáněmi i svaly. Jedno bez podpory druhého nemůže fungovat, jedno se podpírá o druhé.

Právě takto vznikl záměr Connections. Pravidelného setkávání učitelů a studentů  s cílem prozkoumat a propojit nepoznané roviny uvnitř i vně našich tělesných schránek. Pokaždé trochu jinak, ale vždy se stejným záměrem.

Díky všem, kteří se nebáli a vstoupili do tohoto úkolu spolu s námi už během první vlaštovky, semináře Connections, který proběhl letos v létě. Teď na podzim vyrážíme se seminářem Connections do Zlína. Pokud byste se chtěli přidat, přihlásit se ještě můžete tady.

Nebo se uvidíme zase na jaře, protože od teď bude Connections jednou z našich pravidelných akcí.

Protože propojení dává našim životům smysl.